Salang

Salang je nejrozmanitějším královstvím co se týče flóry a fauny. Ačkoli i zde je civilizace, nijak nezasahuje do chodu zdejší přírody a zcela s ní splývá. Kromě několika kamenných monumentů, vesnice a svého hlavního města totiž Elfové přírodu v jejím rozvoji nijak neutiskují. Salang je bohatý na zvěř. Kromě klasické lesní zvěřě tu však můžete najit několik bájných a mýtických tvorů, o kterých zdejší obyvatelé sepisují bestiář. Ačkoli jsou lesy probádané, čas od času se někde objeví nový tvor, kterého v knize ještě nenajdete. Kromě fauny a flóry je toto království velice bohaté na křišťály, které tu v mnoha barvách vyrůstají na úpatí hor v křišťálovém hájku.

Toto království už za svého vzniku přijalo svou vlastní měnu v podobě měděných mincí kruhového tvaru s čtvercovým otvorem uprostřed. Elfové mají svého krále a tím je nyní už několik desítek let Failon, vládne pevnou rukou a dbá na dodržování všech tradic a zvyků.

Elfové jsou velice hrdí na svá území a tradice. Dodržují je velice přísně a elfa, který by tyto zvyky nectil, najdete jen velice zřídka. Každý z nich musí projít základním bojovým výcvikem, kdy se podrobuje jak boji zblízka, tak i na dálku. Elfové jsou i přes své přísné tradice a zvyky otevření ostatním rasám i královstvím, mohou volně cestovat a stejně tak jsou cizinci vítáni i u nich, přišli-li v míru.

Hlavním městem je v lese ukrytá Nisarga. Jejich domy a stavení jsou obvykle z kamene a některé z nich se podobají Achakským stanům. Spousta z nich ale představuje většinou jen řádová obydlí nebo tržnice. Elfové vkládají svou víru do bohyně Neean, která má své vyčleněné místo na druhém břehu řeky, kde ji Elfové vytesali sochu z původní vysoké skály uprostřed tamního lesního hájku.

Nedílnou součástí jejich kultury se stal Strom života, který původní elfové samy zasadili. Věří, že pokud strom pod jejich péčí vzkvétá a roste, po každé zimě se probere k životu bude jejich budoucnost dobrá a nečeká je nic špatného. Naopak pokud strom usychá, nebo je napaden škůdci předpokládají, že se blíží špatné časy a osud jim nebude příliš přát.

Mezi tradice království patří oslavy jara a podzimu, kdy elfové vzdávají hold bohyni Neean a děkují ji za její přízeň a podporu. Obvykle se konají na konci dubna a na konci září. Jedná se poklidné oslavy, které jsou přístupné i cizincům a jedná se spíše o přehlídku květin (jaro) a plodin lesa (podzim) v Nisarze. Ani v jednom z případů nesmí chybět dobré jídlo a hudba. Tyto oslavy obvykle přilákají i obchodníky z ostatních království, jelikož Elfové zde nabízejí své výtečné zbraně a látky, jejichž výrobou jsou proslulí.

Hlavní tradicí, která není přístupná veřejnosti, je Canë-mirë, v překladu z elfského jazyka Mírové klání, které se koná jednou ročně v křišťálovém hájku - u stromu života. Jedná se o klání mezi přihlášenými elfy, kteří se účastní jednotlivých disciplín. Vítěz se pak stává opatrovatelem Křišťálového hájku po příští rok – tedy do dalšího konání klání. Celý rok se stará o Strom života, vzkvétá-li pod jeho rukama celý rok zakončí svou roční službu odměnou, místem v radě. Pokud strom naopak celý rok pouze přežívá, nebo dokonce usychá je Elf povinen omluvit se stromu prolitím své krve (Obvykle stačí říznutí do dlaně, kdy krví potře kmen stromu).Každý, kdo jednou vyhraje se již klání účastnit nikdy nesmí.

Mezi hlavní disciplíny klání patří lukostřelba, boj se zbraní a sestavení jednoduchého luku. Soupeři jsou voleni náhodně. Součástí akce je opět velmi dobré a tradiční jídlo Salangu a při přestávkách mezi disciplínami je ticho a šum hovorů maskováno písněmi.