Alterra nikdy nebyla zcela osvobozena od temnot, které na zemi vpustilo Dellirium a tak není divu, že se mezi lidmi začali objevovat pokřivené tváře démonů a nestvůr z podsvětí, které tu zacítili příležitost. Samozřejmě byli loveni, zavíráni a zabíjeni, jelikož do tohoto světa nepatřili. Ale co by to bylo za svět, kdyby se neobjevil někdo, kdo by toho nechtěl využít. A tak temní mágové pod vedením krále Morena nabídli démonům úmluvu, která nelze jen tak odmítnout. Domluvou za celoživotní služby jim byly přislíbené lidské schránky, kterých by se mohli za pomoci temných mágů zmocnit. Což se nakonec také povedlo – výsledkem byli Skyggenové, kombinace lidí a démonů, stínů a hříchů. Skyggenové se však v lidském těle necítí dobře a mnohdy se z něj snaží opět uniknout, když se jim znelíbí nebo je příliš slabé. Rádi se chlubí svým pravým vzhledem a ukazují tváře pokřivené vlastnostmi a hříchy, které představovali dříve jen jako démoni. |
Skyggenové se dožívají vyššího věku. Ovšem pouze za předpokladu, že je démon se svou lidskou schránkou spokojen a je ochoten si ji ponechat. Je tak možné, že se někteří skyggeni dožijí sotva třiceti a jiní i 300 - 500 let (Velice ojedinělá záležitost). Lidská schránka, kterou si démon zachovává mu ne vždy sedne, nejen že si ji nemůže svobodně vybrat, ale je mu podstrčena, ale při vtělení se lidská duše brání, což samotnou schránku opotřebí. I přesto, že ji přítomnost démona v těle opět trochu 'nakopne' a dodá potřebné živiny, které podpoří dlouhověkost, tělo nadále chřadne. Je ovládáno magií i když mu magie nebyla souzena. Démoni proto schránky opouští kolem sto – sto padesáti let života a hledají si nové. Nikdy to však už nebude jeden a ten samý Skyggen. Jedná se o úplně novou osobnost. Démoni zapomínají na své minulé životy a stávají se smrtelnými.
Jejich chování i myšlenky bývají potemnělé, hodně emočně založené - na bázi hněvu, závisti, chamtivosti, atp..(Hlavně špatné lidské vlastnosti, které představují) Jak již bylo řečeno, žádní dva Skyggeni nejsou nikdy stejní a to i přesto, že do jejich těla vnikl jeden a tentýž démon. Dlouholetým vtěsnáním celé své démonické podstaty do lidského těla se Skyggenům poškodila paměť a pamatují si tedy jen jeden svůj život, přičemž s postupem času, vytlačují vzpomínky člověka, kterého ke svému zhmotnění použili. Jsou to našeptávači, baviči pro celý nadpřirozený svět, kdy si pohrávají s lidskými emocemi a ženou je do extrémů. Ve většině případů pak jejich hrátky skončí smrtí oběti a velkolepou hostinou z ní utvořenou. V nouzi ale nepohrdnou ani mrtvým masem - což znamená, že jim není zrovna proti srsti jít si na hřbitov vykopat nějakou tu mrtvolu.
Kromě našeptávání a vštěpování myšlenek jiným do mysli je jejich hlavní schopností splývání se stíny a skrývání své podoby. Nemají tedy rádi slunná místa, V Salangu nebo Pulchramu byste je hledali jen zbytečně a i Frystaberg, je pro ně kvůli věčnému sněhu, od kterého se odráží světlo, dost nebezpečný. Ve stínech se mohou pohybovat neslyšně a zůstává po nich jen podivný pach shnilého vejce a občas trocha tmavého kouře. Svou tvář dokáží skrýt na libovolně dlouhou dobu, ale dělají to jen velice neradi. Spousta Skyggenů je na svůj pokřivený vzhled dokonale hrdá a pyšná. Není divu, že jsou jedněmi z největší narcistů Alterry. Jejich pravou tvář prozrazují zrcadla a plochy, ve kterých je možné zahlédnout odraz tváře - což je kromě neschopnosti plavat, jeden z hlavních důvodů, proč Skyggena u jezera prostě nenajdete.
Pravá podstata Skyggena je individuální, ovšem pokaždé představuje ten správný pokřivený pohled na svět nebo pouze špatnou vlastnost, jakou může dostat každý tvor na světě. Jsou známy případy, kdy bylo celé tělo pokryto modřinami a hlubokými ránami, které však nekrvácí – nasilnictví. Hrdý Skyggen, který by se dnešními dny dožil 25. dekády života. Žádni dva démoni nejsou stejní a zakládají si na své jedinečnosti. Vystihují tedy svou vnitřní podstatu, svou zálibu a tu největší schopnost kterou mají. Čas od času si tento vzhled ještě dotvářejí - například si činí nové jizvy, nebo si jizvy přenášejí na lidskou podobu. |
Jak již bylo řečeno, ani Skyggenové nejsou rasa, která by se vyvinula sama od sebe, ale byla stvořena za pomocí mágů, kdy démoni hledali způsob jak získat i lidskou podobu a král si to nehodlal nechat ujít. V mnoha případech jsou tyto pokusy neúspěšné a dochází ke smrti oběti, často se oběť zabije sama, když se démonovi brání. Snad i proto jsou lidé přivazováni provazy nebo za pomoci okovů, jelikož pod náporem šílenství z pronikavého hlasu a bolesti skákali ze skal, nebo se rozběhli proti zdi a rozbili si hlavu. Zlomili si vaz atp... I v případě, jsou-li přivázáni si často ubližují a musí být přísně hlídaní, aby se nezabili. |
Samotný proces, kdy démon vkročí do těla své oběti, by se dal přirovnat k trýznivému mučení a dalo by se říci, že se uvnitř člověka strhává závěrečná bitva. Démon přemáhá jeho duši a téměř doslova ji trhá a cupuje, aby se ji zbavil a tělo mu tak dál nemohl odporovat. Člověk ve své hlavě slyší pronikavé hlasy, někdy i vícero naráz, což vede k postupnému šílenství. Oběť má nutkání vytrhat si všechny vlasy, rozervat si kůži – zkrátka a dobře se zabít, aby je nemusel poslouchat. Podobně jako k mukám, by se to dalo přirovnat k samotnému zabití nejhorší cestou, znásilnění nebo také k pomalému vyřezávání do kůže. Hlasy v hlavě mohou být podmanivé a slizké, útočné, ale také smlouvavé, nakládat na sebe lži a pomalu člověka připravovat o rozum až do doby, dokud Démon nevyhraje.
Každý člověk tento proces vstřebává a vnímá jinak i na něj jinak reaguje. Ovšem nikdo by do něj nešel dobrovolně, obzvlášť když by věděl, co celou situaci bude zažívat. Jak již bylo řečeno pokus probíhá vždy pod dohledem několika temných mágů, někdy starších skyggenů, kteří již slouží králi a armádě, kteří se zaručují za to, aby nebylo tělesné schránce nijak ublíženo. Ne vždy se však vš podaří a tak mají přihlížející skyggeni, alespoň něco dobrého k snědku.
Vzhledem k tomu, že ze začátku je těžší se Skyggeny komunikovat – hlavně tedy proto, že démoni si teprve zvykají na nové tělo a všechny jeho výhody - bývají Skyggeni drženi v podzemních chodbách Grimestone a jsou vyučováni, jak se správně chovat a co říct, kdyby byli odhaleni. Nejčastější výmluvou, kterou pak používají, když se vrací k původním rodinám svých obětí, je ztráta v labyrintu v horách. Rodina jejich oběti se obvykle stává jejich cvičným polem, vyzkouší na nich své schopnosti a velice často se stává, že ji pak doženou k vraždě. Není u nich výjimka incestů a zvěrstev v podobě hodování na právě zabité matičce. Skyggeni mají nejraději syrové maso, nevadí jim shnilé ani jinak prošlé potraviny. Nepohrdnou ani lidským masem, které pro ně bývá obvykle oslavnou hostinou, když se jim podaří někoho úspěšně zabít - někteří byli díky této "oslavě" dokonce přichyceni při činu a zabiti.
|
|