Alterra

Vznik původní Alterry se datuje někdy kolem roku 650 před Deliriem, kdy bohyně Matka stvořila zdejší kontinent. Tehdy se nejednalo o rozdělenou zemi a kolem se nenacházely žádné menší ostrovy. Naopak byla to souvislá suchá plocha, jež vyčnívala z moře a k nebi se natahovala pomocí množství vysokých hor.

Zatím pustá planina brzy přilákala i další bohy, kteří chtěli tuto zemi zvelebit. Na kontinentu se jich dohromady sešlo celkem čtrnáct, každý z nich si přitom vyhlédl právě nějakou část území, o které měl zájem. Bohužel jelikož byli příliš hrdí, aby se někoho ptali na souhlas, často docházelo k menším střetům mezi dvojicemi bohů, dohadujících se o určitou část země. Proto se deset let po vzniku kontinentu bohyně Matka rozhodla svolat první mírovou poradu, která měla své místo ve středu kontinentu (Oblast dnešního Collegia).

Na této Mírové poradě si poté bohové mezi sebou rozdělili jednotlivé úseky země, které hodlali spravovat pod svou nadvládou. Oblasti se postupně zaplňovaly zelení, pískem, horninami i sněhem. Bohové tvarovali k výškám další hory a prohlubovali jezera, ovšem čím více ostrov začal odpovídat představám bohů, tím větší potřeboval jejich pozornost, na což ani se svou mocí jednotliví bohové nestačili. Proto společně zasadili Strom země (Dnes posvátný strom, nacházející se v Pertanianu), v němž probudili k životu duchy (Oheň, Země, Vzduch, Voda, Les, Hory, Život a Smrt), Aby jim s touto zemí pomohli. Duchové, jenž do této chvíle spali a nabírali sílu, přijali svou hmotnou podobu a začali se po boku bohů o Alterru starat.

450 let před Deliriem tak Duch života za pomoci ostatních bohů stvořil na kontinentu první projevy života. Začal nejprve s menšími zvířaty a postupně se dopracoval až k obávaným drakům a novým mýtickým tvorům. Trvalo mu celých sto let, než se za pomoci bohyně matky konečně dostal k tvorbě inteligentního živočicha – tedy člověka. Původní Alterra takto existovala celá staletí. Lidé si postupně vybudovali vesnice a svou hierarchii. Bohové před nimi ustupovali do pozadí a jen společně sledovali, jak jejich dílo postupně vzkvétá a jak pomalu přechází do samočinnosti jen za podpory duchů.

Jeden z bohů však už během prvního staletí upadl do depresí, nudilo jej být pouze pozorovatelem, a proto se začal do života lidí i do samotného chodu kontinentu opět vměšovat. Mezi ostatními bohy to vyvolávalo rozepře, neboť házeli vinu jeden na druhého, záviděli si, opět propadali hádkám a ani další stání ve středu jejich milovaného díla tentokrát nepomohla.
Den Zrodu Deliria, také den poslední mírové porady, kdy se bohové sešli na svém obvyklém místě. Halther, bůh tří tváří, postupně vyostřoval konverzaci až do chvíle, než padla první nepříjemná rána.

Konkrétně se jednalo o magický záblesk, mezi Bohyní Ikiren-Kibi a bohyní Neean, které měly rozepře od samého začátku a nyní se napadaly hlavně kvůli zasáhnutí Draků na území dnešního Valamukhi Tapu. Tato první rána, která se nakonec ukázala jen jako varovná, vyvolala mezi bohy zmatek, který následně propukl v nekontrolovatelnou smršť magických i pěstních ran, Celý kontinent zaplnilo řinčení a burácení, které bylo nakonec zakončeno jediným mocným zábleskem světla rozpínajícího se do širého okolí

Magická moc všech přítomných bohů se střetla nad samotným středem původní Alterry, a nejen že se jejich vlastní moc odrazila proti nim a nechala je ve smrtelné agonii padnout k zemi, ale zároveň pohnula celým základem ostrova. Za mohutného zemětřesení se celý kontinent rozdělil a ustálil se do dnešní podoby.

Záblesk ustupoval a pomalu se shlukoval v místě, kde se moc bohů střetla. Postupně se světlo změnilo v drobné tělíčko podobné lidskému novorozenci. Malá dívenka ležela na holém ostrově ve středu celé Alterry. Klid, který najednou nastal přilákal živelné duchy a ducha života a smrti.

Jakmile se duch země sklonil nad dítětem, rozkřičelo se. Silný výkřik byl slyšet i v tom nejtemnějším koutě Alterry, a dal by se, stejně tak jako zvuk, pojmenovat jako magický výboj, který nakonec z pozemského života sprovodil krom stálé tělesné schránky bohů i samotné duchy, jenž nyní nabyli jen a pouze svou spirituální podobu, ve které zůstali uvězněni. Zatím co duchům zůstala jejich moc, moc bohů byla díky Deliriu rozštěpena na malé části a rozházena do všech koutů Alterry. Dala tak vzniku novým rasám i jejich magiím.

​Po prvním otřesu Delirium zmizelo a ukrylo se neznámo kam. Nově objevená moc, která zasáhla nynější nejmocnější rasu – lidi, je postupně prostupovala a probouzela v nich jejich nové schopnosti, měnila jejich tělesnou stavbu, jejich houževnatost a dávala tak vzniku novým rasám. Nově nabyté schopnosti v mnoha obyvatelích vyvolaly paniku, jiní naopak propadali vlastní moci a uchylovali se k bojům na život a na smrt. Nepokoje probíhající na jednotlivých územích se po ustanovení moci jednotlivých ras postupně přesouvaly do všech zemí a brzy proti sobě stálo všech sedm mocností a střetly se v dlouhé dvacet let trvající válce, během které vznikala krátká spojenectví a později docházelo ke zradám z různých stran.

Válka vyvrcholila bojem královských rodů na území Pertanianu. 266 let po zrození Deliria, kdy došlo k jeho probuzení a Alterrou otřásl další mocný magický výboj, který zdejším rasám dodal sílu k ovládnutí vlastních schopností. Kromě toho však toto probuzení všechny ujistilo, že se na Alteře nachází ještě něco mnohem silnějšího, než je kdokoli z nich. Tahle skutečnost pak donutila vůdce jednotlivých ras, aby začali uvažovat o něčem jiném než o válce. Zatím co jeden z mágů, Finn Cressaye, usiloval o to, aby se tito vůdci sešli a snažil se jim k tomu uzpůsobit podmínky, trvalo jim to ještě dlouhých deset let než konečně uklidnili všechny boje a sešli se v základech dnešního Collegia na místě Zrodu Deliria. Kde nakonec uzavřeli společnou mírovou dohodu a dali vzniku První radě Collegia.