P Ř I H L Á Š E N Í



H L A V N Í _ M E N U


N A P O S L E D Y
A K T I V N Í

Kategorie: Realia

Esme a Sári

640 let před zrozením Deliria, kdy se bohové na mírové poradě rozhodli zasadit strom země a probudit tak k životu duchy, se společně s živelnými dostali poprvé na světlo světa i duchové života a smrti. Ačkoli se teprve narodili, jejich tělesné schránky byly již dospělé. Bohyně matka, Neean, - je poté pojmenovala podle jejich podstaty. Život dostal jméno Esme - představujíc nádhernou lež. Smrt byla pojmenována jménem Sári - naopak představujíc krutou pravdu.

Jejich vztah byl předurčený, Jako dvě strany mince, kdy ani jedna nedokáže existovat bez druhé. Prvotní rozepře, které mezi sebou měli, v nich vzbuzovaly vzájemnou náklonnost, jež si odmítali připustit. Esme se nedokázala smířit s tím, že Sári odvádí z Alterry ty, které obdařila životem. Nenávist však v jejich srdcích přerostla v nehynoucí lásku a pochopení, kdy duchové v poměrně mladém věku našli rovnováhu.

Úděl, jakým byli tito dva duchové pověření, byla harmonie. Jejich úkolem bylo přivést nový život a ten starý a opotřebený z Alterry odvést na druhou stranu. Jejich prvotní vztah, který by se dal spíše přirovnat k přirozeným nepřátelům, trval téměř třicet let. Navzájem si podkopávali pod sebou pevnou zem - Esme ve snaze zabránit smrti životy brát a Sári ve snaze o opak.

Jejich spor vyvrcholil 610 let před Deliriem. Setkali se tehdy u Stromu země. U ženy, jménem Marion, která byla připravená porodit, ale už nebyla dost silná na to, aby porod přežila..


Marion byla slabá a Esme si byla plně vědoma, proč je tu i Sári. Její snaha o obranu ženy i jejího dítěte, nakonec dala vzniku dlouhé hádce mezi životem a smrtí, která nebrala konce. Vyčítali si navzájem své podstaty až do chvíle, než zazněla dlouho dušená slova kdesi hluboko v nich obou - 'Nenávidím tě.'

Po těchto slovech nastalo dlouhé ticho, oba šokováni tím, že skutečně vyslovili to samé, uvědomujíc si svou vlastní hloupost. Dlouhý pohled jeden druhému do očí je nakonec oba donutil, aby se omluvili a z nenávisti se v momentě pochopení stala láska. Oba pochopili, že život nemůže existovat bez smrti, a smrt nemůže existovat bez života.


ZROZENÍ DELIRIA A JEJICH SMRT

Jejich vztah se zlepšil, našli si k sobě cestu a brzy se z přátel stali milenci, užívajíc si momentu, že se jeden druhého mohou dotknout. Dlouhých 60 dekád ani jeden z nich nedokázal pomyslet na někoho jiného a nechali se zcela pohltit vlastními city. Všude byli známí jako pár, ačkoli doposud nikdy nebyli sezdáni.

Všechno se změnilo v den Narození Deliria, kdy Alterrou otřásla vlna energie. Sári pocítil ostré bodnutí, které v něm zanechala nepřirozená smrt bohů. Společně s Esme i ostatními přispěchal ke středu Alterry a ačkoli smrt zbožňoval celým svým bytím, stejně hluboce, jako miloval svou drahou Esme, jej pohled na bezvládná těla bohů zděsila a znechutila. Když pak pocítil jejich vlastní nadcházející smrt, jak se duch země skláněl nad Deliriem, zachvátila jej sobecká touha naposledy Esme obejmout. Než však stihl udělat jediný krok jejím směrem k jeho uším dolehl děsivý křik, další výboj energie, který jim nakonec způsobil první smrt.

Jejich tělesné schránky byli mrtvé a oni nabrali svou spirituální podobu. Podobu, ve které se nikdy nemohou navzájem dotknout, uvězněni těsně vedle sebe, ovšem na míle daleko. V zájmu udržení rovnováhy, kdy musí vždy existovat i smrt, i život, se museli Sári a Esme vzdát jeden druhého, ačkoli jim to působilo velkou bolest.

Smrt jejich tělesných schránek je rozdělila a jak se dlouhou dobu zdálo nebyla možnost, aby se někdy mohli jeden druhého opět dotknout. Esme začala posílat Sárimu dárky v podobě nádherných životů, které mohl ukončit v dobrém.

Jejich láska však dostala naději v podobě Achaků, kteří by mohli umožnit jejich setkání. První pokusy dostat se opět na zemi, a mít možnost se setkat, však nedopadaly příliš dobře. Ne každý Achak zvládl celou jejich duši přijmout a mnoho z nich propadalo šílenství poté, co je Sári nebo Esme opustili. Sama Esme nesla tyhle pokusy velice těžce, trpěla nejen steskem po svém milovaném, ale také chaosem, které v těle mladých dívek a chlapců způsobila svým odchodem. Sári se však nehodlal vzdát a rozhodl se jejich setkání uskutečnit za všech okolností. Přesvědčil ji, aby vyčkávali, sledovali jednotlivce a vybírali ty nejsilnější.

Jako prvnímu se vtělení podařilo právě Sárimu, a byl to on, kdo nakonec našel vhodného kandidáta pro svou milovanou, aby se mohli 122 let od své smrti poprvé setkat.


BÝVALÉ PODOBY A SETKÁNÍ

První setkání
(122 let po narození Deliria)

Během prvního setkání se jako první úspěšně vtělil právě Sári. Vybral si k tomu mladou dívku jménem Sapata. Měla velice pesimistický pohled na svět. Válka ještě stále otřásala Alterrou a na ostrovy doléhaly většinou jen ty špatné zprávy. Valamukhi Tapu se uzavřelo do sebe a přítomnost Sáriho ji netěšila. Neměla jej ráda a byla vůči němu chladná. Líbil se mu její přístup, ovšem vztah to mezi nimi neutvořilo. Sapata byla přesvědčená, že je Sári pro ni trestem a nechtěla jej vyslechnout. Nechtěla slyšet ani slovo o Esme a jediný, o koho měla vždy starost, byla její mladší sestra Hachi. To si Sári vyložil jako příležitost a během příštího Dayáliu přesvědčil šamana, aby se Hachi účastnila také - kvůli esme.

Hachi příchod Esme zvládala velice těžce, bolest, jakou procházela, ji nutila hlasitě křičet a ovlivnilo to i následný vztah, který nakonec ty dvě mezi sebou měly - alespoň ze začátku. Sári a Esme se ocitli v tělech dvou sester a ačkoli nemohli ukojit vlastní touhu (I když Sári chtěl, Esme jej přesvědčila, aby to nedělal), měli jeden druhého a konečně se mohli opět dotknout.

Zatím, co Sári a Sapata si ani po letech nevedli zrovna dobře a ani ve chvíli, kdy si našla partnera, si zrovna nerozuměli – Esme a Hachi si k sobě nakonec cestu našly a staly se z nich přítelkyně. Sapata zemřela jako první na zápal plic – bylo jí 35 let. Hachi zemřela až na stáří ve svých 78 letech, měla dvě děti, čtyři vnoučata a dvě pravnoučata. Celý život duchu života říkala Mani (Nechtěná).


Druhé setkání
(561 let po narození Deliria)

Jejich druhé setkání započala vtělením Esme, kdy si při Dayáliu vybrala světlovlasého chlapce, jménem Tokata. Jeho snem bylo opustit Valamukhi a i přes prosby Esme nakonec svůj sen uskutečnil. Odešel nejprve do Collegia a poté do Frystabergu, kde zůstal a od jedné místní Raksasky se učil boji. Esme se ta dívka líbila, byla hodná a milá a věděla, že k ní Tokata něco cítí. Sama však hluboce skrývala svou obavu ohledně Sáriho, který ji jistě bude hledat.

Tokata nakonec ducha poslechl a po deseti letech se na Valamukhi vrátil, ovšem už jen těžko bylo poznat, že je skutečně místním a nebýt jeho rodičů a Esme, která se ujala nadvlády nad tělem, pravděpodobně by jej vykázali jako cizince.

Sári se vtělil také do chlapce. Šestnáctiletý Gawonii se mu zalíbil od pohledu. Jeho ochočený orel a dar, který k totemu přinesl, Sárimu učaroval. Gawonii měl podobně zvrácenou zálibu v pozorování smrti, jeho otcem byl šaman a jeho bratr se staral o pohřby starších. Sári si s ním dokonale rozuměl. Jediný problém nastal tehdy, když ho nedokázal přesvědčit, aby s ním šel hledat Esme. Chlapec totiž byl zamilovaný do jedné z mladších dívek na ostrově.

Esme a Sári se setkali až pět let po vtělení, kdy se Tokata vrátil na ostrov. Prožili spolu několik milostných nocí, než se opět rozdělili a dožili životy svých nositelů – Sári na Valamukhi a Esme ve Frystabergu. Scházeli se pouze během Dayáliu, k čemuž své nositele dokázali přesvědčit. Svůj vztah však museli držet v tajnosti, aby vztah dvou mužů nevnesl zmatek mezi ostatní.

Ve věku 53 let zemřel Tokata – umrzl během jedné ze sněhových bouří. Celý život přitom Esme nazýval Sova. Gawonii zemřel pět let poté, kdy mu podklouzla noha a spadl ze skály. Rozbil si hlavu a zemřel na vnitřní zranění.


Třetí setkání
(1043 let po narození Deliria)

Jejich poslední setkání opět donutilo Esme, aby se držela zpátky a první se vtělil opět Sári. Vybral si k tomu tehdy syna náčelníka, chlapce jménem Notau. Měl sice pevně předurčené, že musí zůstat na ostrově, ale Sári se zaručil o to, aby ostrovy opustil. Navštívili společně Pertanian, Luminu, Pulchram i Salang. Frystabergu se vyhýbali obloukem, neboť na něj z posledního setkání s Esme Sári neměl nejlepší pocity. Na ostrovy se vraceli na každé Dayáliu. Natau byl zahleděný do jistého předurčení a doufal, že to následně Sáriho udrží na ostrově, ačkoli si cestování velmi oblíbil.

Esme se Dayáliu zúčastnila čtyři roky po Sárim. Vybrala si mladou bylinkářku jménem Taipy. .

Esme respektovala rozhodnutí Taipy, aby zůstaly na ostrově a zároveň poprvé od své smrti ji jejím vlastním jménem říkal i její nositel. Setkání se Sárim proběhlo okamžitě po vtělení, kdy se Notau osobně o mladou dívku postaral. Jak poté předpokládal, Sári chtěl zůstat s Esme na ostrovech a později se zaručil o to, aby se Taipy a Notau vzali.

Během obřadu však pronesli své sliby i Esme a Sári a po více než 160 dekádách života se stali manželským párem. Taipy zemřela ve svých 27 letech hned poté, co porodila dvojčata – syna Nadiana a dceru Kamali. Notau se poté znovu oženil a měl ještě další dvě děti. Sári se poté odmlčel a více s ním nepromluvil, usnul. Jeho nositel tak po několika měsících zešílel a zemřel na otravu rulíkem, když jej zaměnil za borůvky.