Příspěvky uživatele

S příchodem dalších členů rady se Esther zaměřovala víc než na jejich rasy na fakt, co měli na sobě. Co se týkalo mužského osazenstva, neměla mnoho co hodnotit, jelikož chodili oblečení tak nějak normálně. U Renalda měla vždy pocit, že je neustále nabručený a příliš zaměřený na práci, jednou by ho chtěla vidět se trochu bavit - ačkoliv velmi pochybovala o tom, zda by to dokázal. Adriam sice vypadal trochu víc přijatelně, ale na její vkus byl až příliš - neuměla plně popsat mágy z Luminy, aby dala jasně najevo svou myšlenku o nich. Proto by to shrnula tak, že to jednoduše nebyl její typ. Když se k nim přidala Howi nemohla se odtrhnout od myšlenky, že Achakové jsou skutečně něco extra. Sama sice měla ráda šperky a krásné šaty, ale že by měla potřebu lákat na sebe pozornost jako tahle mladá členka rady? A ty její názory? Proč se vlastně snaží tolik vměšovat do něčeho, co by v pořádku zvládli vyřešit i ostatní. Connor přece vždy přijde s nějakým docela dobrým nápadem, který to pomůže vyřešit.
Jak už je u ní zvykem do konverzace se příliš nehrnula, naslouchala ostatním a nenápadně si přitom kontrolovala svou manikúru, kterou si nechala udělat jen několik dní nazpět. Témata která padala z úst Raksase sice byla důležitá, ale jejich řešení se nezdálo vůbec jednoduché - tedy u většiny z nich. Pertanian také nemá žádnou velkou vojenskou podporu a přece tu podivnou magickou věc přečkali, aniž by to napáchalo příliš velké škody - tedy až na pár raněných a mrtvých samozřejmě. Jinak to bylo naprosto v pořádku a vlastně se nic moc nestalo ne? "V Pertanianu můžeme taky nabídnout nějaká lůžka v ošetřovně - naše kapacity nejsou zcela naplněny." vloží se do hovoru ve chvíli, kdy se dá říct, že problém ohledně nedostatku lůžek má poměrně snadné řešení - hlavně když už svou pomoc nabídlo několik jiných zemí před ní. K čemu se však musela vyjádřit byla poznámka Howi ohledně vojenské pomoci. "Howi.. že?" zaměřila se na ni pohledem a narovnala se. "Pertanian také nemá zrovna vojenskou podporu a už vůbec nemáme k dispozici magii nebo ty duchy a hlasy co máte vy.. je opravdu nutné požadovat tréning zrovna v tu nejméně vhodnou dobu?" naklonila hlavu do strany a snažila se slova odlehčit úsměvem. Ostatně doposud Valamukhi tapu nic nepotřebovalo. Dokonce i do rady se přidali později i když měli místo v podstatě rezervované. Najednou ji popadla jistá soutěživost, ona do rady přišla dříve než mladá slečna a rozhodně se na její požadavky nehledělo zrovna přívětivě.

"A co se pokusit najít zdroj toho všeho? Mohlo by to vyřešit problém s uprchlými monstry i s těma armijarmamama nebo jak se to vyslovuje." pokusí se tedy přijít s nějakým tím řešením. Vždyť najít zdroj bude jistě jednodušší než dohledat každé jedno uprchlé monstrum a příšeru. "Najdeme původ, zlikvidujeme ho a tím se zbavíme i všech těch ostatních problémů s tím spojených ne?" cítila se docela hrdá na své řešení. Dle jejích představ by si teď zasloužila pořádný potlesk a poplácání po rameni za to, jak dobrý nápad to měla a jak vyřešila většinu problémů v jednom. Výborně Esther.

Příjezd do Collegia byl pro ni vždy velmi příjemný, měla ráda zdejší ulice a to jak krásně vypadaly. Také měla v oblibě radu Collegia, jelikož ji fascinovalo její složení a nemohla se dočkat, až sestře doma poreferuje, co všechno se u jejích kolegů změnilo. Ale i přes tu rozjařenou náturu jako obvykle, ji dnes tížilo a trápilo, co se světem prohnalo. Nemohla dostat z hlavy spoušť u nich v Pertanianu a teď když viděla, co to udělalo s Collegiem měla obavy, co se na radě dozví. A ještě neměla nejmenší tušení, jak to budou řešit. Do senátu přijela až skoro před polednem, zdržela se v ulicích, jelikož se vyptávala kolemjdoucích, co se tudy přesně prohnalo, co viděli a jestli nepotřebují pomoct. Většinou ji odvrátili k senátu, který byl přece jen pro tuto chvíli důležitější. Esther byla připravená, měla pěkné šaty, upravené vlasy a líčení tak akorát pro tuhle situaci. Když dorazila do budovy posel už ji netrpělivě hledal a postával u vchodu s obálkou v ruce, dívka po ní vděčně skočila a aniž by se rozhlédla vpravo nebo vlevo odtrhla pečeť a podívala se dovnitř. Očima přejela řádky psané rukou její sestry a sama pro sebe si hlasitě povzdechla. Neměla v plánu se do toho nořit tolik, kolik si žádala její sestra, ale pokud je to potřeba, nebude mít na výběr.

Do pokoje už se ani nechystala a zamířila rovnou do sálu, kde na ni čekalo připravené místo. "Inge." pozdravila kazrafanku a sjela ji pohledem. Na její vkus měla příliš snědou kůži, příliš ošlehané tváře od slunce a až příliš vypracované ruce. Kdyby byla na jejím místě, určitě by nosila dlouhé rukávy a vlasy by vázala do uzlů nebo drdolů. i když na druhou stranu, jak by pak vynikaly ty jejich uši? Posadila se na svou židli a na ženu se usmála. Zdá se, že jsou tu mezi prvními. Složila si v rukou dopis od své sestry a zastrčila jej do dekoltu svých šatů, kde bude jistě v nejlepším bezpečí.

#3cb371